Rozhodla jsem se tedy koupit australského ovčáka. Byla jsem na internetu každý den a hledala ch.stanici z které bych si vzala štěně. Bylo jich opravdu spousty, ale hlavně jsem měla jasno, že můj australan bude s dlouhým ocasem. Do budoucna může přijít zase nějaká změna co se týče kupírace ocasů a nerada bych, aby moji budoucí australáci pak měli zákaz na výstavy...
Koukala jsem na stanice i v Německu. Jejich štěňata mě moc nenadchla a dokonce, když jsme volali do jedné stanice, tak nám bylo řečeno, že musíme podepsat smlouvu ve které se zavážeme, že když si vezmeme od nich štěně, tak musíme nechat fenu vykastrovat... No tak to jsem byla v šoku! - takže jsem hledala dál.
Našla jsem spousty stanic, ale pak jsem našla stanici v Maďarsku, a ta mě fakt chytla za srdce.Takže jsme se rozhodli jet si do té stanice pro štěně. Čekala jsem 2 měsíce než se Jeans narodila, a pak 2 měsíce než mohla jít od své maminky. Pro Jeans jsme si jeli 15.9.2007. Cesta do Maďarska proběhla v pohodě, dokonce jsme přijeli ještě dřív než bylo naplánováno - o půlnoci, tak jsme přespali v autě. Ráno jsme si přijeli pro Jeans. Měla jsem na výběr ze dvou fen a myslela jsem, že to bude jednoduché, ale nebylo! Obě fenečky byly stejně kvalitní, a tak nakonec vyhrála Jeans pro své vybarvení, které se nám líbilo víc. Na cestě zpátky byla Jeans moc šikovná a hodná. Hrozně se jí líbilo koukat za sklem z okna u mě na klíně. Doma si všechno očuchala a prošla celý byt. Čekala jsem, že první noc bude kňourat, ale nic - byla úplně v pohodě.
Po veškerém očkování jsme 4.11.2007 s Jeans poprvé vyrazili na cvičák. Cesta k nám na cvičák vede přes potůček po lávce, tak to Jeans teda absolvovat nechtěla, takže se nesla v náručí. Po přenesení přes lávku už chtěla jít na zem, no aby né, když tam bylo tolik pejsků! Nejraději by hned každému skákala až na hlavu. Byly jsme v řadě s ostatními mladými a štěněčími pejsky a Jeans se to moc líbilo. Přivolání jsme raději vynechaly, to by bylo asi na dlouho, než by oběhla všechny pejsky, tak by jsme to tam pěkně zdržovaly. Aportíček byl ale perfektní. Sice na vodítku, ale Jeans je šikulka - utíkala pro něj a hned mi ho nesla zpátky. Štěkání zvládá výborně na povel. Po poslušnosti došlo na kruhovku, no tam Jeans zářila! Štěkala na figuranty a vůbec se nedala zahnat. A po celém výcviku, když jsme pak odcházeli domů, tak už šla statečně sama přes lávku. Učí se velice rychle. Jen škoda, že nás neměl kdo vyfotit. Tak snad příště budou nějaké fotky.
Jeans nám začala přezubovat a tak už mám schované 4 zoubky. Jinak roste jako z vody, nejvíce se jí líbí běhat s větrem o závod. Je to neskutečný neúnavný temperament co Jeans, a podle mě asi spousta australáků, má v sobě. Když jsem měla dobrmana, myslela jsem jaký má velký temperament, ale co mám Jeans, tak to je opravdu extrém. Hlavně když přijdem večer z procházky, tak to si bláhově myslím jak jsem Jeans unavila a že aspoň na chvilku bude od ní klid a já se v klidu kouknu na nějaký ten film, nebo si jen lehnu a budu relaxovat. No tak o tom se mi opravdu může jenom zdát... No, aby né, když začíná být aktivní večer a přes den spí. Teď ještě přehazuje zoubky, takže nejlepší věc na kousání jsou mé ruce, pokud nevytáhnu ze skříně jejího pešečka. Jinak je, ale úžasná - opravdu povaha kterou jsem ani u australáka nečekala. Slyšela jsem dost názorů, že jsou na obranách bázliví, ale u Jeans to zatím není vidět. Na obranách je sebejistá a nenechá se zastrašit ani křikem, ani nápřahy, ba naopak - čím větší extrém, tím se jí to líbí víc. Teď kvůli zoubkům nekoušem, ale za chvilku se do toho zase dáme. Minulý týden na cvičáku jsem zjistila jak se jí líbí nosit dřevěnou činku, takže odložíme gumový aport a začnem pracovat už s činkou, a jak nám to půjde budu informovat. Je to vášnivá aportérka, tak by nám to mělo jít dobře.
Tak a máme tady nový rok 2008. Jeans zažila první vánoce a moc se jí líbili. Dostala tolik hraček, že nevěděla s kterou si hrát dřív.
Na Silvestra o půlnoci jsme šli na louku a měli jsme krásný výhled na několik měst a vesniček. Nejdříve se dělobuchy Jeans moc nezamlouvaly, ale pak si sedla a koukala s námi. Na zpáteční cestě domů měla tolik elánu, že se jí moc zamlouvalo štěkat ještě okolo plotu na všechny pejsky, které jsme míjeli, takže ohňostroj zvládla v pohodě. Jinak máme pro Jeans překvapení - jede s námi do Maďarska pro štěňátko - tricolorního pejska Krízzyho, tak jsem hrozně zvědavá, jak se na to bude tvářit, až jí Krízzy začne brát její hračky a už nebude ta jediná obletovaná princezna.
Jeans má doma nového kamaráda Krízzýčka! Na to, že je Jeans teprve 6 měsíců, tak mi připadá, že převzala nad Krízzýčkem úlohu matky. Snaží se ho vychovávat, jako by to bylo její štěňátko - učí ho hry na přetahovanou se svými hračky. Občas mu uštědří i pár psích pohlavků, což Krízzy občas potřebuje za to, jak jí někdy zle kouše, ale jinak se mají moc rádi. Hrozně je baví spolu řádit ve sněhu a cákat se v misce s vodou, to je ta nejlepší zábava. Když pak když ještě s mokrýma packama proběhnout celý obývák, tak to mám o práci vystaráno... Když začnu hudrovat, tak první kdo bere kramle je Krízzy - musím se smát, vždycky běží jak malé medvídě. No kotce už se jim staví, tak za chvilku už budou řádit v nich a ve svém velkém výběhu. Na Jeans je vidět, že by venku nejraději zůstala už teď. Jak jdeme domů z procházky, tak se před dveřmi zastaví a musím jí opravdu tahat domů.
Jeans nám roste jako z vody. Zuby už má všechny nové a v plném počtu. Je už to veliká dáma. Na cvičáku jí to jde moc dobře. Štěkání na povel, kladina, odložení dlouhodobé při střelbě, přivolání od ostatních pejsků, začínáme pracovat na odložení za pochodu. Jeans začíná běhat na revír na volno s vyštěkáním, a jde jí to taky moc dobře. Začnu chodit od příštího týdne na stopy, tak uvidíme jak nám to půjde.
Jeans nám vyrostla jako z vody nedávno oslavila 2 roky. Na podzim 2008 složila zkoušku ZZO na našem cvičáku ZKO Božtěšice a na jaře splnila v ZKO Lovosice druhou zkoušku a to ZOP. Doslechla jsem se i o zkouškách pasteveckých a rozhodla jsem se tu to zkoušku vloh pasení ZVOP absolvovat. Jeans vždy sledovala ráda na procházkách po loukách ovečky a bylo na ní vidět, jak by je ráda prohnala, tak jsme to jeli zkusit na pastviny v Podkosti . Jeans mě úplně překvapila netušila jsem vůbec, jak je do hlídání stáda zapálená. Jakmile jedna ovce odběhla ze stáda, tak jí Jeans ihned zahnala zpátky do houfu. Jeans splnila další zkoušku a to ZVOP. Po této zkušenosti s nadšenou Jeans jsem se rozhodla ,že zkusíme práci s ovcemi a když jí to půjde, tak zkusíme složit i zkoušku vyšší. Teď je pro mě důležité pracovat s Krízzym a s Jeans, jelikož v únoru bych chtěla Jeans připustit s Krizzýčkem. Bude to pěkné pracovní spojení. S Jeans mám v plánu ještě pár zkoušek, tak snad se nám to povede.
zpět na stránku o našich psech >
