CZ | EN | DE |

O mně

19592.jpg

Již od malička jsem milovala psy, ale jelikož jsme bydleli v paneláku, tak naši do bytu psa nechtěli. I přesto, že taťka je myslivec, jsem nedokázala uprosit ani o loveckého psa. Naši jezdili každý rok na Moravu do Medlova za rodinou, tam jsem jezdila moc ráda. Chodila jsem si hrát naproti k sousedům s jejich menším pejskem a po čase jejich novým loveckým psem jménem Fin.

O prázdninách jsme po roce jeli opět na dovču na moravu a strýc Ivan Hotárek měl koupeného černého německého ovčáka, tak to už jsem po celou dobu dovolené trávila u něj na dvorku.

19593.jpg

19594.jpg

19595.jpg

19596.jpg

Takže jsem rostla a rostla, a těšila se až budu velká, že si pořídím konečně svého psa. Na sídlišti jsem znala jakéhokoliv psa jménem. Dokonce jsem si chodila i psy půjčovat na procházku. Vždycky jsem se těšila, když jsme jezdili s našima po příbuzných, každý z nich měl u baráku psa.

Nejraději jsem jezdila k tetě do Poplz. Její syn Pavel měl německého ovčáka Gunara, už ale nevím chovnou stanici. Moc se mi líbil - byl to páleňák, ale hlavně byl zlý. Vždycky jsem na něj koukala přes vrchní okno ve dveřích, a to fakt nesnášel. Skákal na dveře a štěkal zle. Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budeme nerozlučná dvojka. Uběhlo pár let a Pavel musel jít na vojnu. Pamatuju si, jak se s ním mazlil na druhém dvorku. V tu dobu to neměl moc jednoduché... Umřel mu táta a ještě se měl loučit se svým věrným druhem na 2 roky. Koukala jsem na ně za plotem a myslela jsem si, že se mi to zdá, když na mě Pavel zavolal ať jdu k nim. To bylo něco pro mě - jít k tomu zlému psu! Ale né, že bych se ho bála, ale brala jsem to jako čest, jelikož nikdo z bratránků a sestřenek nemohl. Řekla jsem Pavlovi, že bych se o Gunara starala, chodila s ním ven a na cvičák.

19597.jpg

19598.jpg

19599.jpg

19600.jpg

19601.jpg 19602.jpg


Tak jsme se s Gunarem postupem času seznamovali, a když jsem přijela opět za tetou, tak to už nebyl ten zlý štěkot za dveřmi, když uslyšel můj hlas, ale bylo to radostné vítání! Bylo to něco nádherného!!! Tak jsem začala chodit s Gunarem ven a později i na cvičák do Poplz. Nejvíce se mi líbilo, že k nám Gunar nikoho nepustil. Jak viděli Gunara, tak přecházeli na druhou stranu. Tenkrát jsme ještě schválně blbli a posílali psi na vodítku v košíku na kamarády - jakoby syčáky - co jsme spolu chodili na cvičák. To se psům strašně líbilo a nám, jako 16 letým, také. Když přijel Pavel po půl roce domů na opušťák, tak musel přemlouvat Gunara, aby ho vůbec pustil na dvorek, ale pak si Gunar vzpoměl a vítal ho radostně. To Pavel koukal jak Gunar rychle zapoměl... Když se pak Gunarovi ozvalo stáří a začal mít problémy už i s chůzí, tak už jsem ho pak nebrala ani na dlouhé procházky. Byl rád, že je v klidu. V tu dobu se blížili mé narozeniny a já se rozhodla pro koupi německého ovčáka.

No a když nadešel den, kdy mi bylo 19 let, tak se mě mamka zeptala co chci k narozeninám. Odpověděla jsem, že jsem si koupila štěně německého ovčáka! Byl to pes černé barvy s pálenými znaky a jmenoval se Bard Šlapari. Nejdřív se naši zhrozili kam ho dám, ale pak jsem jim řekla, že jsem si zajistila kotec, kde mohl Bard být, a já konečně měla svého prvního psa. Bard byl miláček celé naší rodiny. Začala jsem s ním navštěvovat kynologický klub v Ústí nad Labem ZKO Bukov. S Bardem jsem složila zkoušku ZM a připravovala ho dál.

19603.jpg

19604.jpg

19605.jpg

19606.jpg

19607.jpg

19608.jpg

19609.jpg

19610.jpg

19611.jpg

19612.jpg

19613.jpg

19614.jpg

Po čase jsem otěhotněla a jelikož jsem čekala dvojčata, tak to jsme usoudili, že by se to opravdu tenkrát v roce 1990 nedalo zvládnout, tak se můj vysněný pes musel prodat. Prodala jsem ho zpátky chovateli.(Antonín Moc) Ani si nedovedete představit, co to pro mě znamelo.

Po roce jsme dostali byt a já přemýšlela o dalším pejskovi. Tenkrát mě hrozně zaujal dobrman, ale dobrman s P.P. byl v tu dobu hodně drahý, tak jsem koupila dobrmana bez P.P. Dodnes toho lituju, že můj dobrman Dag, jak se jmenoval, neměl papíry. Byl to pes, který miloval cvičení - jak stopy, poslušnost, tak hlavně i obranu. Splnila jsem s ním ty nejvyšší zkoušky co se tenkrát dali se psem bez papírů skládat ZM,ZVV1,,ZVV2,,ZVV3,,OP1,OP2, ZPS 1. Věřím, že by jsme se spolu dostali i na mistroství, ale tam mohli jen papíráci. Objeli jsme spolu spousty závodů. Po čase jsme s mojí kamarádkou Janou Laňkovou (Hrnčířovou), s kterou jsme pracovaly i spolu v práci jsme dostaly nápad koupit si dvě feny RTW s P.P. Já měla Daissy z Metylovic, kterou jsem si koupila dva roky na to, co jsem si koupila Daga. Daissynka byla skvělá fena i matka. Odchovala jsem na ní 4 vrhy, udělala též spousty zkoušek, ZM,ZVV1, ZVV2, ZPO1,ZPO2, ZZO,ZOP, IPO 1, SChHA, SChH1, vždycky jsem si říkala a říkám, že se budu snažit udělat s jakýmkoliv psem, kterého budu mít, co nejvíce ve sportovní kynologii, tak jsem se i dopracovala k ocenění vzorný výcvikář 3. stupně. Dag s Daissnkou byli super dvojka po čase jsem je brala i začala brát do nové práce což bylo perfektní měli jsme spolu spousty času na cvičení.

Tak jak ubíhala léta, tak ubíhali i roky našich pejsků. Dagulka nás opustil ve svých 12 letech a Daissynka dva roky na to, taky ve svých 12 letech. Myslím si, že to je nádherný věk, když se pes dožije aspoň 12 let. Na to co jsme si s Dagem užili za jeho život, torze žaludku, močové kameny, váček pod zubem - hlavu měl nateklou, že vypadal jak bulteriér, ale vždycky všechno zdárně vyřešil skvělý veterinář Lubomír Vojtek.

19615.jpg

19616.jpg

19617.jpg

19618.jpg

Po utracení ze zdravotních důvodů mých obou zvířat jsem se rozhodla, že nechci už ani dobrmana ani rotvajlera, protože vím, že bych v nich hledala to, co bych už nikdy nenašla. Dokonce jsem přemýšlela, že si ani žádného psa už nekoupím, ale vydržela jsem to jenom jeden rok být bez psa - a rozhodla jsem se pro koupi dalšího pejska, bez psa to prostě nejde! Vybírala jsem mezi beauceronem a australským ovčákem. Nakonec zvítězil australan. Takže teď zkusím sportovní kynologii s mojí novou fenkou - australským ovčákem Jeans Blue Aussie´s Silver Dream. Tak jak nám to spolu půjde uvidíte na našich stránkách.

19619.jpg

19620.jpg

19621.jpg

A jak jsem si svého prního australáka vybírala, a jaký je život s ním, si můžete přečíst zde.

22847.jpg


26811.jpg


Australský ovčák je pes s nadprůměrnou inteligencí, je dokonce tak inteligentní, že zaujímá první místo ve výši IQ mezi všemi psy. Australský ovčák je velký pracant, a proto musí být neustále něčím zaměstnán, aby se nenudil a nenacházel si zábavu sám. Australský ovčák potřebuje časté vycházky a hodně pohybu. Australský ovčák je osobnost ke kterému se tak musí přistupovat. Nepatří do ruky agresivním lidem a lidem,kteří rádi používají hrubší sílu. Potřebuje mít okolo sebe kontakt s lidmi, nebo s jinými čtyřnohými zvířaty.


26193.jpg

Nabízíme ustájení koní v nově vzniklém areálu.

Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost.

Nastavení cookies

Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost.